UNDERDOSE - TILT
Slovenský Seattle nie je Prešov, ale Nitra. Toto je naozaj špičková domáca nahrávka a ak aj neexistuje škatuľka ako dark progressive grunge, tak album TILT ju práve vytvoril.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tápajúce legendy doomového remesla pred časom uverili vo svoju schopnosť vytvoriť vyššie umenie. Výsledkom bola megalomanská katastrofa v podobe nepočúvateľnej trojdiskovej koketérie s vážnou hudbou nazvaná „Evinta“. Tento nápad pochádzal z polovice deväťdesiatych rokov, kedy mnohé veľké mená viac alebo menej úspešne napĺňali svoje novátorské ambície a dokazovali svoju otvorenosť a rozhľad najčastejšie experimentami s klasikou či elektronikou. Koniec koncov, doba priala pokusom vymaniť sa zo zaužívaných škatuliek.
Podobné snahy sa v prípade MY DYING BRIDE, sláviacich týmto počinom už dvadsaťročné pôsobenie na scéne, pravdepodobne nestretli so želanou odozvou. Od pôvodne zamýšľaného koncepčného albumu kapela našťastie upustila a zredukovala svoj umelecký zámer na skromné jednoskladbové EP, ktoré navyše (aj našťastie) poňala v zaužívanom a príjemne konzervatívnom štýle jej vlastnom. Na ploche necelej polhodiny rozbalila overené postupy, vrátane štýlového hrmenia a fúkania vetra v samom úvode. Prevládajúce pomalé tempo s rozťahanými riffmi striedajú občasné zrýchlenia, v ktorých sa predvedie po rokoch navrátený Shaun Steels, a neodmysliteľný Aaron Stainthorpe predvádza v rámci žánru unikátne náreky i suverénny growling. Po rokoch neprekvapí ani angažovanie overeného Magsa za mixážny pult. Stávka na istotu tentokrát vychádza lepšie než naivné a plytké experimenty. Na „The Barghest O´ Whitby“ dokázali MY DYING BRIDE vlastné uplakané remeslo predať viac ako staromilské retro, než aby skĺzli k paródii seba samých. Aj to je niekedy umenie.
6,5 / 10
A Mortal Binding (2024)
The Ghost of Orion (2020)
Feel The Misery (2015)
A Map Of All Our Failures (2012)
The Barghest O' Whitby (2011)
Evinta (2011)
Excerpts From Evinta (EP) (2011)
Bring Me Victory (EP) (2009)
For Lies I Sire (2009)
A Line Of Deathless Kings (2006)
Songs of Darkness, Words of Light (2004)
The Voice Of The Wretched (Live) (2002)
The Dreadful Hours (2001)
Meisterwerk 2 (Best of) (2001)
Meisterwerk 1 (Best of) (2000)
The Light At The End Of The World (1999)
34,788% ...Complete (1998)
Like Gods Of The Sun (1996)
Trinity (1996)
The Angel And The Dark River (1995)
I Am The Bloody Earth (1994)
Turn Loose The Swans (1993)
The Thrash Of Naked Limbs (1992)
As The Flower Withers (1992)
Symphonaire Infernus Et Sphera Empyrium (1991)
Towards The Sinister (1990)
-bez slovního hodnocení-
Slovenský Seattle nie je Prešov, ale Nitra. Toto je naozaj špičková domáca nahrávka a ak aj neexistuje škatuľka ako dark progressive grunge, tak album TILT ju práve vytvoril.
Jednočlenný projekt Kanaďana Jocelyna Galipeaua už dlouho vzývá raně osmdesátkový heavy metal a v současné vlně zájmu o kovové retro může být jeho nové album zajímavým tipem, pokud ovšem snesete, že umělcův pěvecký výkon dokáže občas mírně zatahat za uši.
Pro mě zásadní objev na slovenské scéně a to nejen v neotřelých nápadech, ale i v přístupu k tvorbě v rámci black a death metalu. Korunováno skvostným zvukem ze studia Pulp. A ano, máme v tu zpoždění v tom objevování. Asi rok.
Má to niekoľko dobrých nápadov, ale celkovo mi tu chýba akákoľvek ambícia. Je to celé uponáhľané, miestami aj dosť blbučké, herci žiadna sláva - skrátka taká spotrebná hororová jednohubka. Za návštevu kina to nestojí. 5/10, možno 6/10.
Naprosto unikátní slovenský projekt tematizující aktuální společenská i politická témata. Hudebně založený na žánrové hravosti kombinující alternativní rock, mathrock, jazzové elementy i postpunk.
Kytarista HIPPOTRAKTOR Sander Rom se svou druhou skupinou prezentuje zvláštní rockovou alternativu s nervózní atmosférou a funky prvky. I tvrdší a melodické polohy se objeví. Možná jen pro omezený okruh posluchačů, neboť to smrdí inspirací Mike Patonem.
Mexická odpověď na AMARANTHE. Je to trochu ostřejší, v základu více do deathu, téměř bez čistého mužského zpěvu a méně chytlavých melodií, ve kterých má zase navrch Mörckova parta. Ale je to dobré.